Vodovod jako prostředek kulturní transformace vesnice v nepálských horách

30. 04. 2018

Když Binisera poprvé otočila blyštícím se kohoutkem, vesničané ji pozorovali se zatajeným dechem. Dvaasedmdesátiletá žena s vnučkou v náručí psala historii...

Stovky obyvatel na vrcholu dvouapůltisícové hory se konečně dočkaly připojení ke zdroji čisté vody. Gadhi byla kdysi významná horská pevnost se zelenými terasami. V sedmdesátých letech se však zdroje vody začaly vytrácet. Po třech desetiletích sucha nehostinná Gadhi opět rozkvetla zelení a dnes je největším producentem mléčných výrobků v oblasti.

„Téměř každá domácnost chová alespoň jednoho nebo dva buvoli,“ říká vesničanka Man, zatímco připravuje krmení pro svého vlastního buvola. Říká, že denně vydělá prodejem mléka 200 rupií (asi 40 korun). Její sousedka Sita potvrzuje, že přístup k čisté vodě zlepšil život i její rodině: „Je mnohem snazší prát oděvy, a dokonce máme vodu i na splachování záchodu.“



V tradiční nepálské společnosti jsou to právě ženy, kdo je zodpovědný za domácí práce, včetně nošení vody a vaření. Především pro ně je tedy zavedení vodovodu skutečnou revolucí. „Vzdala jsem se svojí půdy, protože jsem nechtěla, aby mé dcery a vnučky trpěly jako já. Nejlepší období svého života jsem strávila sháněním vody,“ popisuje Binisera. Žena, která před šesti lety poprvé slavnostně otočila kohoutkem, je jednou z mála, kteří si pamatují doby, kdy ženy musely denně chodit pro vodu i čtyři hodiny. Dobrovolně proto darovala svou půdu pro výstavbu nádrží a čerpadla.



První snahu o zavedení pitné vody projevil už v osmdesátých letech král Birendra, který nechal přivést vodovod k nejnižšímu okraji vesnice. Projekt zásobování horní vesnice však byl dokončen až roku 2012 z iniciativy OSN. „Břemeno ležící na ženách pokleslo. Mohou se zapojovat do rozhodování ve vesnici, posílat dcery do školy a zakládat vlastní hospodářství,“ dokazuje význam projektu pro rovnost pohlavní místní aktivistka Sunita. „Pouze ti, kdo zažili nedostatek vody, vědí, co znamená, když vám teče přímo do kuchyně. Ušetřený čas i úsilí teď mohu věnovat vydělávání peněz a vzdělávání dětí,“ potvrzuje její slova Yesoda.



Desetikilometrové potrubí s trojicí nádrží si vesničané postavili svépomocí. Stavba byla zafinancována dvěma miliony rupií (přibližně čtyři sta tisíc korun) z programu pod záštitou OSN financovaného švédskou vládou.




Zdroj: Opening the tap by United Nations Development Programme. United Nations Development Programme [online]. Copyright © [cit. 30.04.2018]. Volně přeloženo z AJ, dostupné ZDE.
Sdílejte na: