Co se stane, když se dívky v jednom z největších slumů světa dají na programování a vytváření aplikací

01. 09. 2017

Pár metrů od vstupu do Mumbaiské čtvrti Dharavi v sousedství Naya Nagar se nachází místnost s mnoha knihami, laptopy a mapami. Na tomto nezvyklém místě se děti z jednoho z největších slumů na světě učí programovat a vytvářet mobilní aplikace.

Přesně takto vypadá sídlo neziskové organizace Dharavi Diary, kterou založil režisér dokumentárních filmů Nawneet Ranjan. Čtvrť Dharavi, která je domovem skoro milionu lidí a místem, kde Danny Boyle natočil oscarový snímej Milionář z chatrče, skrývá v mnoha z tamních příbytků s plechovou střechou obrovský potenciál. Na jedné straně vytváří podle World Economic Forum neformální ekonomika odhadovaný roční obrat kolem jedné miliardy amerických dolarů, na straně druhé je Dharavi také centrem negramotnosti a chudoby.

Pro místní děti je Dharavi Diary více než jen mimoškolní vzdělávací program. Ranjan vyučuje - hlavě dívky - angličtinu, matematiku, počítačové programy jako MS Powerpoint či Excel, ale také základy programování. Díky novým znalostem a dovednostem mají dívky možnost využívat volně dostupný vývojářský systém MIT App Inventor. Některým dívkám se již povedlo vytvořit mobilní aplikace, které pomáhají v případech sexuálního obtěžování, nedostatku vody či vzdělávání.



Lepší způsob vzdělávání

Ranjan dokončoval magisterské studium na Academy of Art University v San Franciscu, když se poprvé rozhodl navštívit Dharavi. Byl tak šokován podmínkami v místních školách, že se po dokončení studia v roce 2014 vrátil, aby založil Dharavi Diary. Vzdělávací centrum otevírá každý den od 9 do 23 hodin a nabízí výuku vědních oborů pomocí experimentů. V sobotu se promítají filmy v originální verzi, což přispívá ke zlepšení jazykových znalostí.

Finanční náklady na vybavení a aktivity spojené s činností organizace stály Ranjan jeho osobní úspory. Poté projekt podpořili jeho přátelé a rodina. V roce 2016 kampaň GO zajistila projektu Dharavi Diary’s Girl Coding finanční podporu v hodnotě 10 000 dolarů. Později se připojily korporátní společnosti a projekt Dharavi Diary vyhrál cenu Google Rise Award a rozšířil své působení na další znevýhodněné části Mumbaje. Dnes navštěvuje vzdělávací centrum přes 200 chlapců a dívek ve věku od 8 do 21 let. To je obrovský pokrok z původních 15 dívek v roce 2014, i když dívky stále tvoří 60 % účastníků kurzu.

Jak dát dívkám křídla

Ranjan se v rozvoji zaměřuje hlavně na dívky, které to mají v Indii těžké. „Místní konvence, hlavně v domácnostech s nízkými příjmy, znamenají pro dívky povinnost zůstat doma a vařit, vyřizovat pochůzky nebo se starat o sourozence,” konstatuje zpráva Save the Children z roku 2014. A tak byla organizace Dharavi Diary nejprve otevřena pouze pro dívky. „V rodinách s nízkými příjmy jsou podporováni především chlapci,“ říká Ranjan. „Chtěli jsme změnit tuto konvenci a nabídnout dívkám vedení a možnost vzdělaní. Přestože se některé rodiny k takové změně stavěli zdrženlivě, netrvalo dlouho, aby se o kurzech začalo mluvit a dívky se začaly s nadšením hlásit.“

 


Dnes už to není jen o tom, že tráví více času ve škole. Dívky se postupně stávají inovátory. Namísto toho, aby technologie jen využívaly, Dharavi Diary dává dívkám ze znevýhodněných komunit nástroje k vytváření vlastních relevantních aplikací. „Dokonce již existuje malá skupina dívek známá jako Tech Girls of Dharavi,“ dodává Ranjan. Například sedmnáctiletá Ansuja Madival, která před začátkem kurzu téměř neuměla pracovat s počítačem, dnes dosáhla něčeho neskutečného - umístila svoji první aplikaci na Google App Store. Madival vytvořila aplikaci Women Fight Back, která umožňuje spustit výstražný alarm a rozeslat sms zprávy. Není však jedinou úspěšnou programátorkou ve čtvrti. „V průběhu tří let dívky pochopily hodnotu osobního hlasu a osvojily si znalosti i dovednosti k tomu, aby řekly ne. To je důležité v mnoha situacích, například v případě domácího násilí nebo obtěžování na silnicích,“ říká pyšně Ranjan. Navíc se dívky rozhodly podílet se na organizaci seminářů s cílem usnadnit přijmutí sociálních změn mezi staršími generacemi.

A jak se projekt rozrůstá a diverzifikuje, rovněž se ale potýká s nedostatky, například s nedostatkem interních členů. „Filantropie stále není tak otevřená. Získání mentorů je pro nás výzvou. Lidé nejsou příliš konzistentní,“ dodává Ranjan. Kromě samotného Ranjana působí v organizaci asi pět učitelů a tři další kolegové. Poptávka po programu Dharavi Diary však stále roste. Jedna místnost již nestačí, a tak Ranjan pronajal větší prostor. Aby ušetřil na nákladech za nájem, plánuje zprovoznit dodávku s praktickými učebními pomůckami. „Za dvě hodiny se dostaneme z jedné komunity do jiné,“ řekl o jeho nápadu na výuku “ode dveří ke dveřím”, kterou plánuje zahájit v Bombaji koncem léta.

Zdroj: Dharavi Diary: What happens when girls in one of the world's largest slums start coding and building apps — Quartz. Quartz — News, videos, ideas, and obsessions from the new global economy [online]. Volně přeloženo z aj, celý článek dostupný zde.
Sdílejte na: