Nová výzva pro oděvní průmysl: Jak eliminovat odpady z dětského oblečení?

18. 08. 2017

V posledních letech velmi často slýcháváme o udržitelné módě, jako odpovědi mnohých výrobců na zvyšující se množství textilního odpadu. Velmi často je však přehlížena problematika dětského oblečení, které spolu s dalším odpadem končí na skládkách.

Zatímco poměr dětského oblečení představuje pouze 12 % z celkového podílu na trhu, tvoří jej množství čítající 26 milionů liber (tedy téměř 11,8 milionů kg) textilií, které je každoročně vyrobeno. Dětské oblečení je příkladem tzv. rychlé módy, kdy nezadržitelný dětský růst vyžaduje konstantní tok nových a nových oděvů. Zatímco systém dědění obnošených věcí a secondhandů nabízí efektivní způsob, jak snížit náklady a dopady spjaté s textilním odpadem, intervenování v konstrukční a výrobní fázi bude tím klíčem, který vyvolá kýžený posun v rámci celého odvětví.



Třicet osm milionů. To je množství dětských bot, které jsou každoročně vyrobeny, aby posléze valná většina z nich skončila na skládce odpadu. Důvod je zde velmi prostý, dětská noha povyroste každé tři měsíce do jiné velikosti. Ve snaze snížit množství odpadu způsobeného dětskou obuví, přišel návrhář Thomas Leech s novou koncepcí obuvi pojmenovanou Shoey Shoes, která udržuje výrobky a materiál v neustálém procesu. Značka využívá tzv. cirkulační model výroby, který umožňuje vyrobené boty, ze kterých dítě již vyrostlo vrátit na "demontáž" výrobci, v rámci které jsou opotřebované části vyměněny a zbylé materiály odděleny pro přepracování.



Ačkoliv se může tento koncept zdát na první pohled jako snadná záležitost, prozatím zůstává spíše na hypotetické úrovni. Hlavní úskalí vězí především ve faktu, že aby mohla být bota vrácena na zmíněnou demontáž, není při její výrobě použito žádné lepidlo, což ve výsledku znamená, že bota není vodotěsná. A právě vodotěsnost obuvi je jeden ze základních požadavků zákazníka. Ostatně sám Thomas Leech přiznává: „Vzhledem k tomu, že moje boty nevytvářejí takové voděodolné těsnění, kterého lze dosáhnout pomocí lepidla, byl jsem vždy ve svých úvahách, kam až byl mohl s tímto projektem zajít, velmi opatrný.“ To ovšem v žádném případě neznamená, že by tento inovátor svůj projekt vzdával. Spíše naopak, pracuje nadále na zdokonalení výroby a nedovoluje žádné překážce, aby narušila její vývoj.

Problematika dětského textilního odpadu nedala spát ani bývalému leteckému inženýrovi Královské vysoké školy umění, Ryanovi Mario Yasinovi. Ten navrhl řadu dětských oděvů, kterou pojmenoval Petit Pli, a je charakterizována skládaným systémem složeným z ultralehkého, nepromokavého a prodyšného textilu, který se zvětšuje spolu s dítětem v průběhu jeho růstu. Yasin přišel s tímto nápadem po zkušenosti opakovaného nákupu oblečení pro svého synovce, kdy zjistil, že z něj chlapec vyrostl jen pár měsíců po jeho zakoupení. Yasinova kolekce oblečení naopak zajišťuje, aby se oblečení "rozšiřovalo" spolu s dítětem od jeho šesti až do 36 měsíců, což je období ve kterém dítě obvykle povyroste o sedm velikostí.

 


Samotná myšlenka využití tohoto designu pochází z let, kdy Yasin navrhoval konstrukce v leteckém průmyslu, které vyžadují, aby panely z uhlíkových vláken zapadaly do malých a později se rozvinuly do určitého tvaru. „Struktura se deformuje pohybem dítěte, rozšiřuje se a kontrahuje se synchronně s jeho pohybem,“ vysvětluje autor princip oděvu. Návrhář je v současné době v procesu získávání patentu a hledání finančních prostředků, které by firmě Petit Pli umožnily předčasné spuštění výrobní linky ve Velké Británii.




Thomas Leech. Thomas Leech - A designer maker [online]. Dostupné z: http://thomasleech.co.uk/

Ryan Mario Yasin. Ryan Mario Yasin [online]. Copyright © 2017 Ryan Mario Yasin [cit. 18.08.2017]. Dostupné z: http://ryanmarioyasin.com/

Petit Pli - Clothes that grow.. Petit Pli - Clothes that grow. [online]. Copyright © Petit Pli Ltd. [cit. 18.08.2017]. Dostupné z: http://petitpli.com/
Sdílejte na: