Index společenského vývoje 2017

11. 08. 2017

Nejnovější žebříček Social Progress Index 2017 umístil ve svém hodnocení Českou republiku obdobně jako v loňském roce na 22. místo.

Index společenského vývoje 2017 sleduje stav společnosti, životního prostředí a ekonomiky ve více než 128 zemích světa. Nejlépe v hodnocení dopadly severské země Dánsko, Finsko a Island, nejhůře Čad, Afghánistán a Středoafrická republika. Žebříček je sestavován neziskovou organizací Social Progress Imperative a společností Deloitte. S ohledem na zaměření indexu na ne zcela tradiční indikátory, je považován za důležitý nástroj pro mnoho organizací i vlád, které se snaží o rozvoj společností v dílčích zemích v celé její komplexnosti.Řada českých pozitiv

Českou republiku, stejně jako Japonsko, Izrael či Řecko, řadí Index k zemím s vysokou úrovní společenského rozvoje. Velice dobré hodnocení získalo Česko v oblasti poskytování osobní bezpečnosti, základních lidských potřeb, jako například v přístupu k lékařské péči a bydlení. Kvalitně je také zajištěn přístup k informacím. Dále se Česká republika vyznačuje velmi nízkým počtem násilných trestných činů, kvalitním zásobením elektrickou energií, vyšším počtem uživatelů internetu a v neposlední řadě také vytvářením tolerantního prostředí vůči homosexuálům. Jistou zajímavostí určitě je i pozitivně hodnocený rostoucí počet českých studentů na univerzitách vysoce umístěných na celosvětových žebříčcích.

 


Kde ČR stagnuje?

(Ne)kvalita životního prostředí, nižší úroveň osobní svobody a obecně nepříliš tolerantní a ne zcela inkluzivní společenské prostředí, a to především vůči imigrantům a v souvislosti s náboženskou svobodou, posouvají Českou republiku do nižších příček hodnocení. Stejně jako Češi, tak i ostatní obyvatelé zemí střední a východní Evropy se srovnatelným HDP na obyvatele, pokulhávají za zeměmi západní a jižní Evropy právě v kategorii hodnotící toleranci a inkluzi.
Za pomyslného vítěze mezi zeměmi regionu střední a východní Evropy bylo vyhodnoceno Slovinsko. Na rozdíl od ostatních států regionu vnímají Slovinci větší pocit svobody v rámci svého rozhodování, více životních příležitostí a také pevnější podpůrnou síť vztahů vytvořenou společenskou komunitou.Pomalý a nerovnoměrný vývoj

Již čtvrté hodnocení Indexu společenského rozvoje umožnilo sledovat ne zcela lineární vztah mezi společenským a hospodářským vývojem zemí. Byť se na základě hodnocení více než 50 indikátorů posouvá společenský vývoj celkově pozitivním směrem, pokrok v globálním kontextu je bohužel pomalý a nerovnoměrný. Značně alarmující je především eroze vymahatelnosti základních lidských práv a svobod, celková společenská netolerance (náboženská, etnická) a nové bezpečnostní výzvy podrývající dosažené úspěchy v jiných kategoriích. Jistá doplňková povaha Indexu směrem k Cílům udržitelného rozvoje, označovaných s jistou nadsázkou za plán OSN pro řešení globálních problémů na příštích 15 let, však přináší naději, že lepší monitoring problematických oblastí umožní jejich rychlejší zachycení a upozorní na případná efektivnější řešení.

Více informací o Social Progress Index 2017 naleznete na webové stránce Deloitte. Celý report naleznete na tomto odkazu.
Sdílejte na: