Fotografové odhalují problémy dnešního světa

23. 05. 2017

Od tokijského cestujícího v metru s rouškou až po plastové částečky ničící oceány, bývalý generální tajemník OSN ocenil fotografy zařazené do užšího výběru ocenění Prix Pictet.

Dochází místo. Naše města se rozšiřují všemi směry. Uživit neustále vzrůstající počet populace vyžaduje stále více hospodářské půdy. Každoročně ztratíme kvůli zemědělskému nebo městskému rozvoji více než 150 000 km2 lesa. Přitom lesy mimo jiné produkují životadárný kyslík a jsou bydlištěm mnoha ohrožených druhů zvířat na světě a okolo 1,6 miliardy lidí na ně spoléhá v souvislosti s potravou, pitnou vodou, oblékáním a přístřeším. Přesto lesy jsou v neustálém ohrožení a dochází k odlesňování. Uctivě mluvíme o kráse světových divočin, o deštných lesech Amazonie a centrální Afriky, mokřadech a pouštích a o mrazivých pustinách Antarktidy. Stále více si uvědomujeme křehkost těchto prostor a povzbuzujeme udržitelnost a ekoturismus. Hrozby však zůstávají.

Největší neprobádaný prostor se nachází pod hladinou oceánů. Ovšem rostoucí hodnoty CO2 v atmosféře způsobují okyselení, které narušuje potravinové řetězce a mořskou mikroflóru. Rozsáhlé plovoucí masy plastu vypuštěné do oceánů jsou riskantní odpad, který ohrožuje nejen mořský život, ale i celou lidskou populaci. Nadměrný rybolov, nelegální a škodlivé způsobu rybolovu vlečnými sítěmi. To ničilo oceány ještě předtím, než jsme správně pochopili jejich význam. Oceány jsou plícemi planety. Velká část vzduchu je pak naplněna toxiny, vypouštěné plyny ničí ozonovou vrstvu. Mraky smogu se vznášejí nad městy. Vdechování toxických plynů snižuje průměrnou délku života o jeden až dva roky. Odhady naznačují, že znečištění ovzduší zapříčiní polovinu až dvě třetiny všech předčasných úmrtí v Asii, zatímco jinde se to pohybuje okolo 10 až 20 %.

Do letošní ceny Prix Pictet zaměřené na téma „prostor“ bylo vybráno dvanáct fotografů, které zobrazují výše popsané problémy dnešního světa. Každý z nich vytvořil skvělá díla, která originálně pracují s prostorem. Například Mandy Barker zachytil umělé světy, ve kterých jsou plastové částečky, které dusí oceány, prezentovány jako plankton ve vodních kapkách. Navazuje tak na vědecký výzkum, který mluví o tom, že plankton vstřebává drobné části plastu, jež mylně považuje za potravu. Jelikož jsou základem potravního řetězce, jsou zásadním zdrojem výživy pro větší stvoření. Potenciální dopad na mořský život i lidstvo vyvolává hluboké znepokojení.



Umělci zvolili rozdílné cesty, ale často dochází k podobným tématům. Richard Mosse a Sergey Ponomarev se zaměřili na uprchlickou krizi. Mossovi černobílé fotografie uprchlických táborů redukují osoby uprchlíků na odosobněnou masu, zatímco Ponomarevovy fotografie zobrazují zoufalé lidské bytosti, které nemají co ztratit. Benny Lam se pak zaměřuje na omezené životní podmínky nejchudších obyvatel Hong Kongu, Michael Wolf zachycuje tváře cestujících přitištěné na skla metra v tokijské stanici Shinjuku, kterou denně projede neuvěřitelných 3,64 milionu lidí.

Zkrátka, umělci díky svým fotografiím upozornili na problémy a snad i na to, že není pozdě na nápravu škod. Výstava Prix Pictet se koná ve V&A v Londýně od 6. do 28. května 2017. Vítěze navíc 4. května 2017 ocenil bývalý generální tajemník OSN, Kofi Annan.

Zdroj: The Guardian, Red alert: Kofi Annan on the photos that capture our choking planet, volně přeloženo a zkráceno z aj originálu, květen 2017, celý článek dostupný zde
Sdílejte na: