Biodynamické zemědělství zažívá boom - ale nakolik je efektivní?

11. 04. 2017

V loňském roce vzrostla celková rozloha biodynamických farem v USA o 16 % a vše nasvědčuje tomu, že poroste i nadále. Proč tomu tak je? A co si vlastně představit pod pojmem biodynamické zemědělství?

Apricot Lane farma v Moorparku v Kalifornii. Na 213 akrech pěstuje John Chester, bývalý filmový tvůrce, 100 různých druhů zeleniny, 75 odrůd peckovin a do toho se stará o nespočetné množství zvířat – od slepic po skotský náhorní skot. V loňském roce byla farma uznána Národní federací na ochranu přírody a zároveň oceněna za podporu divoké zvěře. Rozhodně se ovšem nejedná o uznání, která by byla americkým farmám přidělována na potkání. Ba naopak. V čem jsou tedy biodynamické farmy tak speciální a čím se liší od těch ekologických?

Za myšlenkou biodynamického zemědělství stojí rakouský filozof Rudolf Steiner, který své postupy představil již v roce 1924. Steiner vychází z ideje, že vesmírná energie má velmi blahý vliv na zemědělskou půdu a farmáři by se měli během sázení a sklízení plodin řídit tzv. biodynamickým kalendářem, který vychází z aktuální polohy hvězd a měsíce. Jedna z technik hospodaření dle Steinera spočívá v zakopání kravského hnoje spolu s kravským rohem do země na dobu jedné zimy, přičemž poté je tento materiál smíchán s vodou a aplikován na půdu, kde podporuje stimulaci růstu kořenů. Ano, poněkud nekonvenční metody, které si zcela nečekaně našly poměrně velkou řádku kritiků. Ti argumentují tím, že Steinerovy postupy postrádají jakýkoliv nádech vědeckosti a jsou postaveny spíše na mystice. Jak uvádí Linda Chalker-Scott, docentka a urbánní zahradnice z Washington State University, ,,Hnutí je kontroverzní, protože má ve svém jádru filozofii, ne vědu. Je to pletenec dobrých a vědecky podložených ekologických postupů spolu s alchymií, astrologií a homeopatií. Dokud budou tyto postupy i nadále v srdci hnutí, nezbaví se zpochybňování ze strany vědecké komunity ‘‘

Ale jako každá mince i tato má dvě strany a duchovní aspekty biodynamiky se staly přitažlivé pro cca 300 certifikovaných biodynamických farmářů v USA. Ti, jak uvádí Elizabeth Candelario, spoluředitelka neziskové certifikace biodynamických farem a spotřebních výrobků Demeter, praktikují tuto zemědělskou praxi, protože jim ,,přináší skutečné výhody jako zdravější půdu a lepší plodiny a zároveň chápe hlubší vztah mezi člověkem ve vztahu k farmě a k přírodě jako celku.‘‘ Standardy certifikace Demeter jsou v souladu s těmi organickými, navíc jsou doplněny o řadu dalších opatření. Biodynamické zemědělství tedy zakazuje používání chemických pesticidů a neumožňuje metody genetického inženýrství. Zároveň nepovoluje používání dovezených organických hnojiv – kompost a živiny si musí farma vyplodit sama. Stejně tak je to i s krmivem pro hospodářská zvířata, kdy alespoň 50 % z celkového množství musí být vypěstováno na samotné farmě. Biodynamická farma rovněž postupuje 10 % ze své plochy pro biologickou rozmanitost, co nejvíce usiluje o integraci hospodářských zvířat a střídá pěstované plodiny. Zkrátka řečeno ,,biodynamické zemědělství zachází s farmou jako živým organismem, který je soběstačný a udržitelný,“ dovává Candelario.

Není proto divu, že řada prodejců přírodních a organických potravin a kosmetiky, v čele s populárním Whole Foods či Back to The Roots, zařazuje do svého sortimentu čím dál více produktů pocházejících z biodynamického zemědělství. Činí tak v reakci na značnou poptávku ze strany spotřebitelů a zároveň tak deklarují své závazky k udržitelným postupům. ,,Biodynamické je v očích spotřebitele povýšení pojmu bio. Mnozí nakupující činí rozhodnutí na základě emocí, ne vědeckých podložení.‘‘ uvádí Linda Chalker-Scott a naráží tak na problémy biodynamických farem spjatých s výše uvedenou nedůvěrou v jejich zemědělské praktiky. Když k tomu přičteme nízké výnosy farem a nedostatek podpory ze zemědělského společenství, je vůbec s podivem, že se Steinerovým metodám v posledních letech dostává tolik pozornosti. ,,To, co lidé chtějí, je jídlo, které zkrátka chutná dobře a pěstuje se eticky. Nic Víc, nic míň,‘‘ uvádí Errol Schweizer, dlouholetý obchodník společnosti Whole Foods. Doufejme tedy, že v podobném duchu budeme my, jako spotřebitelé, konzumovat i nadále, tedy nejen chutně, ale i s ohledem na to, jak velkou měrou přispěly či nepřispěly zemědělské postupy vyprodukovaných potravin z našeho stolu k znehodnocování půdy.

Zdroj: The Guardian, Biodynamic farming is on the rise – but how effective is this alternative agricultural practice? Březen 2017, volně přeloženo z aj, celý článek dostupný zde.
Sdílejte na