Vancouver míří k nulové emisi uhlíku do roku 2030

20. 03. 2017

V centru Vancouveru vyrostly novostavby téměř před deseti lety. Jak vývoj pokračoval, urbanisté tvrdili, že vše bude v duchu udržitelného rozvoje.

Během loňského roku se kanadský Vancouver stal prvním hlavním městem v severní Americe, který míří k nulové emisi uhlíku do roku 2030. Cíl zahrnuje plán výstavby všech nových budov bez emisí do roku 2030. Extrémně energeticky úsporné stavby a nové budovy budou ve Vancouveru brzy běžnou záležitostí.

Ve Vancouveru totiž až 56 % emisí skleníkových plynů pochází z budov. Prostorové vytápění a ohřev teplé vody způsobují značné emise oxidu uhličitého. "V tomto plánu jde o víc než jen o snížení uhlíkového znečištění ve Vancouveru," říká Sádhu Johnston, městský správce Vancouveru. "Jedná se o budování kvalitnějších domovů pro lidi, kteří zde žijí. Je to ambiciózní, ale dosažitelné. Pokud budeme společně pracovat na našem zelenějším a obnovitelném městě a na zdravých městských cílech, můžeme z toho těžit všichni."

Cíle snížení uhlíku ve městě Vancouveru vyžadují pro nové budovy:

Standart pasivních domů roste na popularitě

Takzvané pasivní domy dodržují přísné mezinárodní standardy pro energetickou účinnost, které snižují spotřebu energie na vytápění a chlazení až o 80 %. Tato norma se v poslední době těší velké oblibě. Vancouver je spolu s 600 projekty pasivních domů centrem těchto projektů – dokončených nebo v přípravách na papíře. Jeden z nejpozoruhodnějších projektů, The Heights, se nachází v East Hastings v koridoru Vancouver Heights; brzy to bude největší certifikovaný projekt pasivních domů v Kanadě.

Podle reportu Accelerating Market Transformation for High-Performance Building Enclosures od institutu Pembina se Kanada během loňského roku rozhodla roztříštit záznamy pro množství certifikovaných projektů pasivních domů. Projekty většího rozsahu, jako například The Heights, jsou obvyklejší než kdy předtím, podporují tak inovace extrémně energeticky úsporných staveb ve větších měřítku.

"Celkový počet jednotek pasivních domů se v posledním roce v Severní Americe zčtyřnásobil z 500 na více než 2 000 jednotek. Z toho čtvrtina z nich se nachází ve Vancouveru," říká Dylan Heerema, analytik v institutu Pembina. "Tím, jak se vyvíjí kapacita průmyslu a další stavitelé se dostávají na palubu, můžeme očekávat, že zvýšené náklady na stavby s téměř nulovými emisními standardy spadnou nebo dokonce zmizí úplně. Zelené budovy se budou stále častěji stávat cenově dostupnou variantou bydlení."

Vybavení budov s úsporou energie

"Cíle emisních redukcí by podle měst mohly také přispívat k podpoře energeticky účinného vybavení, které šetří energii a zvyšuje komfort," říká John Rockwell, technický prodejní technik ve společnosti Zehnder America. Zehnder vyrábí nejúčinnější rekuperační větrací jednotky na trhu a nedávno představil ComfoAir 70, ventilační řešení určené pro dodatečnou montáž do bytových jednotek a malých domovů.

Energeticky účinné vybavení a nové stavební projekty potřebují mechanické ventilační systémy, které podporují kvalitní vnitřní ovzduší a zajišťují čerstvý vzduch. Mnoho certifikovaných projektů pasivních domů mají rekuperační větrací jednotky od Zehnder k dodávání nepřetržitého proudu čerstvého a filtrovaného vzduchu po celou dobu projektu; ventilátory mění teplo z odpadního vzduchu na přívod nasávaného vzduchu, a tím šetří energii. Větrací jednotky s rekuperací tepla jsou certifikovaným komponentem pasivních domů a jsou používány v mnoha projektech.

Cíle emisních skleníkových plynů a přísnější stavební normy podporují extrémně energeticky úsporné stavby. Vysoce výkonná řešení dláždí cestu k větším úsporám energie a k většímu pohodlí. Tyto projekty snižují provozní náklady a omezují emise skleníkových plynů za čistší životní prostředí.

Zdroj: The Triple Pundit, Vancouver Aims for Zero Carbon by 2030, březen 2017, volně přeloženo z aj, celý článek dostupný zde.
Sdílejte na: