Jak probíhalo Fórum udržitelného rozvoje 2019, největší setkání na téma udržitelného rozvoje v Česku

01. 12. 2019

Fórum je jednou z největších platforem pro setkávání a diskuzi o tématech všech tří dimenzí udržitelného rozvoje (sociální, ekonomické a environmentální) napříč veřejným, soukromým a neziskovým sektorem.

Výroční konference Rady vlády pro udržitelný rozvoj byla pořádána Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem pro místní rozvoj a Asociací společenské odpovědnosti. Cílem letošní konference bylo představit potenciál nastupujících technologií ve vztahu k naplňování Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals) a jejich dopadu na různé sféry lidské života i přírody. Perspektiva však nebyla jen (techno)optimistická, neboť technologie mohou toto úsilí i narušovat způsobem ne zcela předvídatelným či očekávaným.

Jan Mareš z Ministerstva životního prostředí při pohledu na zcela zaplněný sál úvodem poznamenal, že je patrné, že z perspektivy pořadatele vedle měnícího se klimatu přírodního, se mění také klima společenské – téma udržitelného rozvoje je čím dál více aktuální. Daniela Grabmüllerová, zástupkyně ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové, omluvila nepřítomnost ministryně a přivítala účastníky. Téma technologií považuje za vysoce relevantní i pro MMR, např. při přípravě vzniku geoportálu pro územní plánování.



Vladislav Smrž, náměstek ministra životního prostředí, zmínil ne zcela patrné dopady digitálních technologií, které nás obklopují a které bezmyšlenkovitě využíváme. Z pohledu klimatu je problémem i skutečnost, že technologie rychle zastarávají. Připomněl také tři závazky, které česká delegace představila na zářijovém summitu SDGs v New Yorku.:

  • začlenění aspektu udržitelnosti do hodnocení dopadů zákonů, které jsou přijímány,

  • vysazení 10 milionů stromů mimo les během 5 let (více na www.sazimebudoucnost.cz),

  • přijmutí 500 dobrovolných závazků prostřednictvím portálu www.cr2030.cz.


Podle Silvany Jirotkové, náměstkyně ministra průmyslu a obchodu, se udržitelný rozvoj musí stát odpovědností každého z nás a odrážet se v našem každodenním konání. Čím více o udržitelném rozvoji budeme hovořit, tím lépe se nám cílů bude dosahovat.



Jeffrey Sachs, americký ekonom a expert na udržitelný rozvoj, představil SDG Index 2019. Připomněl, že Česko je hodnocena v plnění SDGs na základě dostupných indikátorů jako 7. nejlepší na světě, což dokládá úspěšný vývoj v České republice po roce 1989. Daří se jí v oblasti nízkých nerovností nebo kvality života, výzvou zůstává agenda změny klimatu a transformace energetického systému. Změna klimatu bude klíčová pro světové dění.



Výzvy, před kterými stojí ČR, jsou ale výzvami pro celou EU. Důležitou roli bude hrát program nové Evropské komise Zelený nový úděl pro Evropu (Green New Deal), který by měl vytyčit cestu k dekarbonizaci do roku 2050 i přijít s plánem udržitelného investování. Z geopolitického hlediska je evidentní, že otázka klimatu bude rozhodnuta v Asii (zejména v Číně a Indii). Postavení Evropy je klíčové především z toho důvodu, že může ukázat, jak lze fungovat bez fosilních paliv, a tím přesvědčit svět o životaschopnosti nízko-emisního přístupu k hospodářství. Stanoviska států střední Evropy, jejichž emise skleníkových plynů jsou tvořeny z 1/3 z uhelných elektráren, jsou tak pro unijní – a tedy i následně pro asijskou a světovou – politiku rozhodující: „Budoucnost světa je doslova určována v Praze.“



Za celé období lidské civilizace nedosahovala teplota takových hodnot jako právě dnes, dopadů změny klimatu bude jenom přibývat. Průměrná globální teplota země se zvýšila od počátku průmyslové revoluce o 1,2 °C a toto oteplování se zrychluje (z 0.2 °C/dekádu na 0.38 °C/dekádu). Do tohoto stavu se svět dostal mimo jiné i proto, že od sjednání Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu před více než 25 lety se toho příliš nezměnilo. Čína a ani USA nepřevzaly svůj kus zodpovědnosti, chybí globální vedení. Provázanost mezi podporou systému založeného na fosilních palivech a ropným průmyslem a politikou, především republikány, je obrovská.

Současné národní dobrovolné příspěvky států nejsou dostatečné a povedou k oteplení planety do konce století o 3 °C, přestože oteplení o 1,5 °C je už tak na hraně tolerovatelného. Komplexní plán musí zahrnovat pět dimenzí – bezuhlíkovou elektřinu, udržitelné využití půdy a zemědělství, elektrifikaci dopravy, budov a průmyslu, syntetická paliva vyrobena za pomoci bezemisní el. energie a důraz na energetickou účinnost. Doufá, že právě s takovými návrhy přijde nová Evropská komise. Řešení musí každopádně zahrnovat Čínu (producenta 28 % světových emisí skleníkových plynů), proto v myšlence nové Hedvábné stezky vidí příležitost, jak vzájemnou spolupráci učinit zelenější a udržitelnější.

V navazující diskuzi Jeffrey Sachs zdůraznil, že na individuálním chování jednání samozřejmě záleží, ne však více než na systémové změně. Vzhledem také k dopadu změny klimatu na planetu v kontextu biodiverzity a důstojného života pro osm miliard osob, jsou vyspělé technologické systémy cestou vpřed.



První panelová diskuse byla věnována dopadům digitálních technologií. Sándor Kerekes z Korvínovy univerzity v Budapešti považuje za nejvýznamnější trendy sdílenou ekonomiku, kdy nebude potřeba věci vlastnit, ale budeme je sdílet. Ivo Macek z Přírodovědného muzea Národního muzea představil způsob, jak mohou technologie vyvolávat zájem o přírodu, která nás obklopuje. Jiří Přibyslavský, Business Architect ze společnosti SAP, na příkladu rychlého vývoje robotů předvedl tempo změn v oblasti technologií. SAP se podílí na zamezování nelegálního kácení deštného pralesa prostřednictvím aplikace na rozeznávání zvuků, nebo také pomáhá za pomoci umělé inteligence identifikovat šperky. Marek Havrda z GoodAI uvedl umělou inteligenci jako jednu z technologií, která by mohla zásadně přispět k udržitelnosti. Největší přínosy spatřuje ve třech oblastech: v napravení chaosu (oblast konce materiálového cyklu), tvorbě nových molekul (např. ve zdravotnictví) a redesign dodavatelsko-spotřebitelského řetězce včetně výroby zcela nových výrobků.



Mirek Havránek z České informační agentury životního prostředí CENIA se zaměřil na tři nové digitální technologie, jejichž potenciál není zatím plně rozvinut v oblasti udržitelného rozvoje (blockchain, „technologie důvěry“, vylepšená přírodní realita a virtuální realita). Adriana Dergam představila přístup Vodafonu k internetu věcí (IoT) jakožto pomocníka v sociálních otázkách, ale především udržitelnosti. Právě díky využití IoT již od roku 2016 se společnosti podařilo například v oblasti chytrého parkování ušetřit CO2 a snížit energetickou náročnost různých procesů, což vedlo ke značným úsporám. Pavel Hrabě představil iniciativu Digitální Česko. Digitální Česko je vládní koncepcí a součástí inovační strategie Country for the Future 2030. Stojí na třech pilířích, a to na společnosti, veřejné sféře a mezinárodním prostředí, kde je nutné vyjednávat. Jiří Skuhrovac z Datlab a Econlab stojí za projektem Zindex, který vyhodnocuje data v podobě cca 50 indikátorů o veřejných zakázkách a poskytuje zpětnou vazbu jejich zadavatelům.



Během bloku Rapid Fire Presentations , které moderovala Lucie Mádlová, zakladatelka a výkonná ředitelka Asociace společenské odpovědnosti, se představilo šest projektů přispívajících k naplňování některého z Cílů udržitelného rozvoje:



  1. Pilotní projekt „Rodinný asistent“ – vzdálená péče o seniory představil Juraj Hošták z EY Česká republika,

  2. o komunikační kampani o vodě promluvil Marek Grabovský z Plzeňského prazdroje,

  3. No, Less and Better Plastic představila Magdaléna Leimerová ze společnosti Unilever,

  4. Edukační projekt www.Pochopim.to přiblížil Ondřej Gonzor, vítěz kategorie Mladý leader v Cenách SDGs 2019,

  5. Paletový pooling představil Jakub Hradil ze společnosti Chep CZ,

  6. o systému Rekola bikesharing mluvila Pavlína Louženská, Rekola.




Lucie Mádlová také blíže představila letošní ročník unikátních Cen SDGs, které byly udíleny v květnu 2019 na Ministerstvu zahraničních věcí (reportáž ze slavnostního předávání si můžete přečít ZDE). Do soutěže se zapojilo 213 projektů. Brožura k Cenám SDGs 2019 je dostupná online. Příští rok se Ceny SDGs budou předávat 17. září, jejich součástí bude i osvětová kampaň na téma „Naše planeta“ a nová kategorie „Změna klimatu“.

Posledním bodem konference bylo slavnostní předání diplomů ministra životního prostředí za realizaci Místní Agenda 21, které moderovala Marie Petrová. Jedná se o systémový a dlouhodobý způsob řešení všech oblasti udržitelného rozvoje. Mezi nejúspěšnější realizátory paří Jihlava, Kopřivnice, Litoměřice, Městská část Praha 14 a také dvě oceněné obce Chrudim a Křižánky.

Celou konferencí provázeli Barbora Hirschová a Jan Mareš z Ministerstva životního prostředí.




Zdroj: Fórum udržitelného rozvoje 2019 - ČR 2030 | Magazín. Česká republika 2030 - Udržitelná ČR 2030 [online]. Copyright © [cit. 02.12.2019]. Dostupné ZDE.
Sdílejte na: