Firmám chybějí lidé s postižením

12. 12. 2013

Průzkum LMC ukázal, že jejich práci vytěsňuje náhradní plnění.

Rozsáhlý průzkum o zaměstnávání lidí s postižením v ČR, který uskutečnila společnost LMC na přelomu října a listopadu mezi 189 firmami a institucemi, potvrdil některé znepokojivé předpoklady. Jen malá část zaměstnavatelů je v současné době schopna splnit zákonem stanovený 4% limit podílu OZP zaměstnanců. Zdaleka nejrozšířenější formu kompenzace při nesplnění této povinnosti představuje nákup výrobků a služeb v režimu  náhradního plnění, který využívá na 95 % dotčených společností. Náhradní plnění však může být velmi problematické, zvláště často preferovaná přefakturace zboží, která je podle aktuálního stanoviska MPSV již za hranou zákona.

Plných 77 % respondentů průzkumu uvedlo, že jejich společnost osoby se zdravotním postižením (OZP) v určitém počtu zaměstnává. Zákonem stanovený 4% podíl OZP zaměstnanců (pro firmy a instituce s více než 25 zaměstnanci) však splňuje pouze necelá čtvrtina z nich. Průměrný podíl OZP ve zbylých společnostech dosahuje 1,54 %.

„Dvě pětiny ze všech respondentů průzkumu poukazují na nedostatek vhodně kvalifikovaných lidí s postižením mezi uchazeči o zaměstnání. Zdá se proto velmi pravděpodobné, že o ty, kteří splňují nároky zaměstnavatelů, bude čím dál tím větší zájem. Zejména pokud dojde ke zpřísnění kontrol využívání náhradního plnění, anebo k jeho úplnému zrušení při některé z očekávaných novelizací souvisejících zákonů,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský, analytik společnosti LMC, která průzkum realizovala.

Zdaleka nejčastější formu kompenzace při nesplnění daného 4% limitu představuje nákup výrobků nebo služeb v režimu tzv. náhradního plnění – přednostně jej využívá 74,3 % zaměstnavatelů. Další pětina společností (21,3 %) volí náhradní plnění v kombinaci s odvodem do státního rozpočtu. Výhradně platbu kompenzace do státního rozpočtu upřednostňuje pouze 4,4 % firem.

Náhradní plnění za jednoho chybějícího OZP zaměstnance v roce 2013 má dosáhnout výše 170 856 korun, což je sedminásobek průměrné mzdy v prvních třech čtvrtletích roku. Primárním účelem náhradního plnění je podpořit práci lidí s postižením na chráněném trhu, proto v jeho rámci mají být vedeny jen faktury za takové výrobky nebo služby, na jejichž zajištění se podílejí OZP zaměstnanci dodavatele, který má ve svých řadách více než 50 % OZP. Kompenzace formou přímého odvodu do státního rozpočtu za jednoho chybějícího OZP zaměstnance představuje částku 61 020 korun (dvou a půl násobek průměrné mzdy).

Pro společnosti, které lidi s postižením nezaměstnávají vůbec (23 % respondentů), jsou nejčastějším důvodem zaměření jejich činnosti a podmínky na pracovišti (51,1 % případů). Další bezmála třetina (32,6 %) zaměstnavatelů, kteří OZP ve svých řadách nemají, se je snaží získat, ovšem dosud se jim nepodařilo oslovit relevantní uchazeče. Zbylé firmy a instituce lidi s postižením zaměstnávat nechtějí, ať už proto, že nepodléhají limitu (4,7 % respondentů), nebo proto, že to pro ně není důležité a stanovenou povinnost raději plní pouze skrze náhradní plnění či odvody (11,6 %).

 

V případě zájmu Vám další informace poskytne:

Tomáš Ervín Dombrovský, tomas.dombrovsky@lmc.eu,

tel. +420 725 072 166.

Zdroj: LMC s.r.o., 28. listopadu 2013
Sdílejte na: